Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč. Toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je.(pokračování si sami můžete přečíst zde: L 19,1-10 )
To, co je velmi důležité ve zprávě o Zacheovi, je skutečnost, že tento vrchní celník, měl v srdci touhu, poznat Ježíše. To je dobrá touha, protože k ní se váže jedno z mnohých důležitých zaslíbení Božích. Zde je jedno z nich: Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův a změním váš úděl. Jr 29,13-14Každý z nás občas v srdci cítí, že by se měl přiblížit k Bohu, k Jeho slovu, ale je politování hodné, že často bývá tato touha udušena, rozličnými zájmy, starostmi, anebo, což je nejsmutnější, vlastní zatvrzelostí, neochotou k Ježíši přijít, neochotou zůstávat v Něm a Jeho Slovu. V pozadí takového jednání se ukrývá strach, že dotyčný zatvrzelec bude usvědčen z malé lásky. Lidé se někdy vymlouvají na to, že Boha ctí, po svém způsobu, že k životu nepotřebují Pána Ježíše, avšak dříve, či později na takové jednání doplatí. Protože Bůh neponechal na lidské libosti, aby si vybrala vlastní cestu k němu. Vlastní způsob zbožnosti. Dnes zde zazněl úryvek z dopisu Janova, v němž autor připomíná církvi, Boží svědectví: Přijímáme - li svědectví lidí, oč větší je svědectví Boží. Boží svědectví je to, co pověděl o svém Synu. Kdo věří v Syna Božího, má to svědectví sobě. Kdo nevěří Bohu, dělá z něho lháře, protože nevěří svědectví, které Bůh vydal o svém Synu. 1J 5,9-10
Vraťme se však k Zacheovi. K jeho podivnému chování. Běží napřed cestou, kterou se měl PJ ubírat a vylezl si tam na strom. Evangelista Lukáš jeho počínání vysvětluje skutečností, že byl Zacheus malé postavy, a proto, že chtěl mít přehled ze shora.Když si však připomeneme způsob, jakým Ježíš chodil, tak pak víme, že byl vždy napřed a jeho učedníci pak těsně za ním, či okolo něho a zástup je následoval. Zacheus této skutečnosti mohl využít a jít jakoby proti Ježíšovu průvodu. A viděl by Ježíše tváří v tvář i slyšel by jeho slova. On se však bál. Věděl, že není lidmi milován, byl si vědom také toho, že si jejich nelásku zasloužil svým ne vždy čestným jednáním, Šidil lidi ve svůj prospěch, zneužívaje svého zaměstnání. Proto bylo pro něho lepší ukrýt se ve větvích stromu. Ale jak je psáno, člověk míní a Pán Bůh mění.
Pán Ježíš se zrovna u moruše zastavil, vzhlédl vzhůru a řekl: : Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat u tebe v domě.Dnes musím zůstat u tebe v domě. O Ježíši víme, že naprosto nic nečinil podle vlastní moudrosti, ale že jednal tak, jak mu Duch svatý, v něm přebývající
ukazoval. Proto ze zmíněné prosté věty poznáváme, že Syn Boží, když se rozhodl jít do Jericha, věděl, že se setká se Zacheem. Ano, jeho příchod, byl opravdu odpovědí Boží, na Zacheovu touhu a hledání, ale také i projevem Boží lásky, o tom si však povíme později.Když se Pán Ježíš dává člověku poznat, pak to nikdy není jen tak pro nic za nic. On přináší spasení do života lidí. Řekneme - li slovo " spasení" pak to není prázdný výraz, ale skutečnost, která se následně projeví v životě člověka, který Ježíše do svého domu i srdce přijal. To první co se stane, je naznačeno prorokem Izaiášem:Jen pojďte a proberme to, praví Hospodin; jsou-li vaše hříchy jako šarlat, zbělejí jako sníh, jsou-li rudé jako purpur, budou jako vlna.Iz 1,18
Ježíš však nepřichází do života člověka, proto, aby s ním něco vyjednal, aby mu řekl, když ty budeš jednat tak a tak, pak ti budou odpuštěny hříchy.On přece proto přišel a vždy znovu přichází, aby člověk byl očištěn od hříchu nikoli pro vlastní zásluhy, ale proto, že Ježíš sám za jeho hříchy trpěl i zemřel a pro jeho spásu i vstal z mrtvých a byl učiněn Pánem všech pánů a Králem všech králů.
Pro tuto skutečnost není možno, aby si člověk vybíral, jakým způsobem bude Boha uctívat. Protože usmíření s Bohem a věčný život si nikdo z lidí zasloužit nemůže, ale jen s radostí jej přijmout, od Syna Božího, tak jako jej přijal Zacheus.To druhé, co se projeví těsně po přijetí Pána Ježíše Krista, je změna postoje, změna chování. A to nikoli jednorázová:
Pokud jste žádnou změnu po uvěření v Ježíše, ještě ve svém životě nezakusili, pak není chyba na straně Boží, ale v tom, že jste Ježíše nepřijali v plnosti jako Pána svého života. Tedy, že si rozhodujete o svém životě, podle své libovůle. Hovořila jsem o změně chování, apoštolové o ní mluví jako o obrácení. K takové změně nemůže dojít z vlastních sil člověka, ale z moci Boží, z moci a účasti Ducha svatého.Přesně to vidíme na Zacheovi: Polovinu jmění svého dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.
Ano, Zacheovi již nezáleží na majetku, je ochoten polovinu z něho darovat chudým. Už se dále nechce spoléhat na to, co nakupil, ale na Ježíše, Syna Božího. Cítí se zahanben, pomyslí - li na své hříchy, na svojí minulost, avšak současně prožívá i radost a pocit štěstí, protože si uvědomuje, že z něho byla sňata závislost na majetku, "jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně! A tady si my jen v údivu můžeme uvědomovat, jak Pán Ježíš naplnil i stále naplňuje to, čemu i učil: Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí… Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni.Pokud jste dobře naslouchali evangeliu, pak by vás mělo znepokojit moje předešlé tvrzení. Vždyť Zacheus od Ježíše ještě ani nestačil slyšet nějaké vyučování a již se změnil. Ano, mohla by se ozvat námitka, že ještě ani nestačil poznat pravdu, kterou Ježíš přináší ve svém slovu a přece již uvažuje docela jinak i chová se jinak než předtím. Jak je to možné?
Zacheus poznal lásku Boží. Zacheus se v Ježíši setkal s láskou, s láskou, která neodsuzuje. Ježíš, který všechno znal, by mohl plným právem Zachea obvinit z hříchu a tím ještě více znevážit před ostatními.Nebo by mu mohl říci, proč se schováváš na tom stromě? Tobě není nic platné, že mne vidíš. A tím způsobem jej zahanbit před zástupem.
Ale tak náš Pán nikdy nejednal a nejedná. Až se mi tají dech nad tím, co učinil: On řekl tomu zpronevěřilému muži: Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat u tebe v domě.On tímto prohlášením se k Zachovi přiznal. Ukázal, že mu zrovna na něm záleží a že i kvůli němu se ubírá touto cestou. Ale nikoli pro jeho majetek, ale pro jeho strádající duši. Veliký majetek měl Zacheus , ale k ničemu mu nebyl. To proto, že za peníze si nikdo nemůže koupit věčný život, či získat Boží lásku. Pán Ježíš přišel k němu proto, že bez něho by Zacheus zahynul. On jej přišel spasit, a přetvořit jej i jeho život. Otevřít mu cestu k životu s Bohem a v Boží síle. Taková je láska Boží! Jde za hříšníkem až do jeho bídy. A tam se mu dává poznat. Zachea Bůh v Ježíši Kristu našel na stromě, mne u rádia, s bolavým srdcem i myslí a v hluboké beznaději. A dal mi zakusit přesně to, co Zacheovi. Ukázal mi, že je tu pro mne. Že jsem pro něho důležitá, že mu na mně záleží. Mnozí z vás si jistě vzpomínají, kde a při čem byli Ježíšem osloveni, jaké slovo způsobilo, že jejich život doznal převratné změny. Někdo uslyší hlas, jiný, je osloven při čtení bible tak, že najednou když si v ní něco čte, cítí, že se to dotýká jeho nitra, další zase může být zasažen láskou Boží při slyšení kázání, a k někomu Bůh pošle člověka, který mu vydává své svědectví o PJKu a které vzbudí v něm touhu po stejné lásce.
Ano, v tom je Boží láska, kterou směl poznat i vrchní celník: V tom se ukázala láska Boží k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. 1J 4,9-10Chraňme se odpadnout od svého Pána, nezarmucujme jej svojí vlažností. Aby i pro nás neplatilo to, co bylo řečeno na adresu lidí v efezském sboru: ale to mám proti tobě, že už nemáš takovou lásku jako na počátku. Rozpomeň se, odkud jsi klesl a jednej jako dřív. Zj 2,4 Amen